Optický kabel

Optické kabely se používají na velké vzdálenosti a disponují vysokými přenosovými rychlostmi. Přenos dat zajišťuje modulovaný světelný paprsek. Kabel je tvořen skleněným vláknem obklopeným ochranným pláštěm. Vlákno je složeno z jádra a odrazné vrstvy. Tyto části se liší svými optickými vlastnostmi. Jádrem se světelné paprsky šíří a na odrazné vrstvě, která působí jako zrcadlo, se odráží zpět do jádra. Kolem vlákna je zpevňující ochranný plášť, a ten pak pokrývá vnější plastová izolace. Rozlišujeme dva druhy optického kabelu: jednovidový (singlemode) a vícevidový (multimode). Jednovidové vlákno přenáší pouze jeden paprsek, ale mnohem rychleji. Na vzdálenost 1000 km je přenosová rychlost zhruba 2,5 Gbps a na 1 km je to asi 40 Gbps. Tento druh se používá na delší vzdálenosti, je patřičně dražší a jeho tloušťka je 7 až 10 µm. Vícevidové vlákno přenáší více paprsků najednou (dochází k disperzi světla). Přenosová rychlost je 16 Gbps na 1 km. Jeho troušťka je zhruba 50-80 µm. Používá se jen na kratší vzdálenosti, protože při délce větší jak 1 km je přenos kvůli vzájemnému ovlivňování paprsků nepřesný. Na každém konci optického kabelu je potřeba "tvarovače signálu", který převede světelný paprsky na elektrický signál. Optické trasy se skládají z vysílače a přijímače. Jako zdroj jsou v optických vysílačích používány dva typy zářičů: LED diody a laserové diody. V dnešní době se už však od LED zářičů postupně ustupuje. V optických sítích nejsou tak vysoké ztráty jako v klasických sítích, přesto však k nim dochází: cca až 2dB na 1000m a až 2dB na spoj.